Škola pro tělesně postižené děti v Brně na Kociánce má dlouholetou tradici. V letošním roce slavíme 90té výročí jejího založení.
Na počátku vzniku školy stálo několik nadšených lidí,kteří poukazovali na to, že i z dětí, které mají nějaké tělesné postižení a dostane se jim léčby a vzdělání, je možné vychovat lidi tvořící, výborné pracovníky plné radosti ze života a radosti z práce. Po vzoru Jedličkova ústavu v Praze založili nejprve Zemský spolek pro léčbu a výchovu zmrzačelých na Moravě a ve Slezsku. Stalo se tak v roce 1919. Majetkem spolku se brzy stal zámeček s přilehlým parkem,kterému se říkalo Kociánka podle jednoho z bývalých majitelů – brněnského měšťana Kotziana. V roce 1920, po nezbytných adaptačních úpravách zámecké budovy, byla otevřena jedna třída. V roce 1921 byl schválen statut školy s vydanými doplňky učebních osnov pro tělesně postižené žáky.
Dnes je Kociánka rozlehlým a skutečně moderním areálem. Podílí se formou celé škály nejrůznějších služeb, které zajišťuje Ústav sociální péče (MPSV) na tzv. ucelené rehabilitaci dětí. Součástí ucelené rehabilitace je také vzdělávání (MŠMT). Proto ÚSP pronajímá budovy škole, kde sídlí převážná část mateřské a základní školy.
Jaké děti vzděláváme:
Nabízíme péči a vzdělávání dětem od 3 let až do ukončení povinné školní docházky. Přijímáme děti s postižením pohybovým a neurologickým, děti s vrozenými vadami pohybového aparátu, genetickými a metabolickými poruchami postihujícími hybnost nebo děti s poúrazovými stavy. Vzděláváme také děti s kombinovaným postižením, kdy se tělesný handicap kombinuje s mentálním postižením, smyslovou vadou nebo závažnou poruchou komunikace. Vzděláváme i děti s autismem nebo s autistickými rysy, děti chronicky nemocné nebo oslabené, které vyžadují šetřící režim a malý třídní kolektiv.
Ve vyučování napomáháme sociálnímu rozvoji dětí a zaměřujeme se na to,aby děti ve škole získávaly množství životních dovedností využitelných v reálném životě.Seznamujeme děti s tématy,která ovlivňují současný život,vedeme je k občanskému životu a ke zdravému životnímu stylu,k pochopení sebe sama a druhých ,vychováváme je k samostatnosti,ke zvládání základních dovedností pro řešení problémů,rozvíjíme jejich zájmy tak,aby si jimi v budoucnu dokázaly obohatit nebo naplnit svůj život.Chceme,aby děti byly přesvědčeny,že to,co se učí má nějaký smysl,že se neučí pro školu,ale pro život.
Formou exkurzí,poznávacích výletů a vycházek,škol v přírodě,výjezdů do zahraničí,kontaktů se školami běžného typu a také účastí v nejrůznějších projektech, zprostředkováváme dětem mnoho zážitků a zkušeností,aby si mohly ověřit svoje dovednosti,samostatnost a schopnost orientovat se ve světě za branami školy.
Vyhledáváme,pořizujeme a také sami zhotovujeme nejrůznější pomůcky,které umožňují dětem ve výuce kompenzovat tělesné postižení.
V neposlední řadě je cílem našeho snažení to,aby škola nebyla pouze místem povinného vzdělávání,ale především místem,kde se všichni cítí dobře a v bezpečí.